Kjúsú konvička Tokoname Black Flowers

ø 9 cm (dno) x výška 7,8 cm, objem 220 ml, vnitřní keramické sítko
Konvička pochází z tradiční dílny z historického města Tokoname.
V Japonsku se zelený čaj (sencha) připravuje do malých hliněných konviček, tzv. kjúsú (postranní držení) nebo shiboridashi (bez držadla). Jsou jednoduché a elegantní. Zevnitř je v hubičce jemné sítko, což umožní snadnou přípravu několika nálevů. Konvičky tohoto typu jsou vyráběny ze zeleného a červeného jílu dle původních postupů bez glazury, ale s velmi jemným vyleštěním. Spolu s šálky se dnes vyrábí již jen v několika tradičních hrnčířských dílnách v Japonsku. Moderní čajová keramika skýtá jak tyto tradiční leštěné konvičky, tak množství půvabných glazur mnohdy doplněných drobnými výtvarnými prvky.

Tokoname – město keramiky

Tokoname bylo dobře známým hrnčířským městem již na konci 12. století. Je jedním ze šesti historických hrnčířských měst v Japonsku. Dále mezi ně patří: Bizen, Šigaraki, Tamba, Seto a Echizen. Jsou známá jako „Šest starobylých pecí Japonska“.
O pecích z Tokoname se říkalo, že byly největší a nejstarší z nich. Město Tokoname využívalo blízkosti moře a širšího trhu celého Japonsku s využitím lodní dopravy. Velké množství staré keramiky z Tokoname bylo objeveno na mnoha místech Japonska.
Hrnčířské výrobky z té doby naleznete v Institutu keramiky. Ačkoliv byly vytvořeny před více než 900 lety, jsou velmi umělecky zpracované, mají dynamické žíhání a jasnou glazuru s obsahem přírodních popelů.
Hrnčířské výrobky z Tokoname mají dlouhou historii a tradici, která sahá do doby před 900 lety. Červená keramika byla vynalezena na počátku 18. století. Vyvíjela se s výrobou čajové keramiky, jako jsou konvičky a šálky na zelený čaj. Díky výrobě keramických trubek, misek a nádob město Tokoname vzkvétalo. V 19. století byla zavedená velkovýroba a s ní výrobní systémy a různá vylepšení pecí.
V dnešní době se vyrábí široký sortiment keramických výrobků od stavebních dlaždic a sanitární keramiky po stolní keramické nádobí, vázy a uměleckou keramiku. Některé továrny a hrnčířské ateliéry fungují dodnes, ale jejich počet klesl oproti době největšího rozkvětu.

Příprava japonských zelených čajů

Chuť připraveného čaje je ovlivněna mnoha faktory. Kvalitou vody, její teplotou, použitým nádobím, množstvím louhovaného čaje a délkou louhování.
Vodu prošlou varem použijeme na vyhřátí nádobí, čímž jí zároveň zchladíme. Do vyhřáté konvičky vložíme čaj. Pro běžnou japonskou konvičku kjúsú o obsahu 150-250 ml použijeme cca 7 g čaje. Zalijeme ho vodou zchlazenou na asi 70 °C a louhujeme jednu minutu, poté slijeme do vyhřátých šálků. Další nálevy zaléváme stejně teplou vodou, sléváme však již po pár vteřinách.
Tento způsob přípravy je však pouhým doporučením. Snažte se experimentovat a najít si pro každý čaj svůj vlastní způsob.
U nejkvalitnějších čajů můžeme zalít větší množství čaje (10-15 g) v malé 80-100ml konvičce vodou zchladlou na 40–50 °C a louhovat 5 minut. Nálev pak po kapkách sléváme do miniaturních šálků. Dostaneme tak úplně jiný chuťový výsledek, než u běžného způsobu přípravy. Další nálevy připravujeme stejně, avšak s každým dalším nálevem zvedáme teplotu vody asi o 5 °C.